Rozhovor s nově zvoleným předsedou OEŘSI o aktuálních tématech a aktivitách v odboru

prof. Ing. Lukáš Čechura, Ph.D. * 1978
vysokoškolský profesor, specializace zemědělská ekonomika
zástupce OEŘSI ČAZV v programovém a organizačním výboru za ČR XVI. Kongresu Evropské asociace zemědělských ekonomů

Lukáš Čechura je profesorem katedry ekonomiky ČZU v Praze. Ve své výzkumné činnosti se specializuje na analýzu produk­tivity a efektivnosti, tržní efektivnosti a analýzu vztahů v zemědělsko-potravinářské vertikále. V poslední dekádě byl řešite­lem řady výzkumných projektů – DG AGRI (7. RP, HORIZON 2020), OECD a MZe ČR – a zastával pozici poradce pro SZP jak na národní, tak mezinárodní úrovni.

Představte nám prosím stručně Odbor ekonomiky, řízení, sociologie a informatiky, jehož jste nyní novým předsedou.

Odpověď: Náš odbor se zaměřuje na problematiku zemědělské ekonomiky, na strategické trendy managementu organizací, ale rovněž na problémy v oblasti sociologie a informatiky ve vztahu k zemědělství a venkovskému prostoru. Odbor OEŘSI má k 1. 1. 2021 celkem 83 členů. Avšak v rámci odboru se snažíme přilákat další mladé vědecké pracovníky, kteří mají chuť se zapojit do odborných a vědeckých aktivit našeho odboru, spolupracovat na projektech, výstupech, koncepčních materiálech pro MZe ČR a tak dále. V současné době se primárně s kolegy z odboru zaměřujeme na témata a řešení problémů v oblastech: bioekonomie a bioekonomiky; zemědělství 4.0; digitalizace zemědělství; kyberútoků v zemědělství; sociálního podnikání v zemědělství; generační obměny v zemědělství, udržitelnosti v podnikání a v neposlední řadě strategického managementu lidských zdrojů v organizacích.

Odbor již působí mnoho let, samotná akademie byla založena v roce 1924, v čem se práce odboru za ta léta změnila?

Odpověď: Ano, akademie v různých svých formách existuje již téměř 97 let, tj. v zimě 2024 nás čeká významné jubileum, stoleté výročí od založení. Odbor OEŘSI se postupně vyvíjel, a to jak zaměřením své činnosti, tak složením členů. Nicméně obsahově se vždy odbor vyjadřoval k dokumentům MZe ČR, a to jak na národní, tak mezinárodní úrovni. V současné době, vedle již řečeného, se chceme více zaměřit na interdisciplinární spolupráci v rámci našeho odboru, společné výzkumné aktivity a řešení aktuálních problémů včetně konzultantské činnosti. To vše je nyní možné díky nové Zřizovací listině a Statutu a jednacího řádu akademie účinného od roku 2018.

Co Vás vedlo ke kandidatuře na předsedu OEŘSI? Jaká byla Vaše motivace?

Odpověď: Jako dlouhodobý člen ČAZV a našeho odboru preferuji otevření se mladým výzkumníkům, zintezivnění práce s nimi a sdílení znalostí a zkušeností. Bohužel věkový průměr členů akademie je velmi vysoký a mladá generace nemá takovou motivaci do organizace vstupovat. To je potřeba změnit. Dále mě motivoval nevyužitý potenciál akademie.

Jste mladou posilou v předsednictvu ČAZV, které zastřešuje odbornou a vědeckou oblast ČAZV. V čem, podle Vás, může předsednictvo pomoci v rozvoji jednotlivých odborů ČAZV, kterých je, pokud se nepletu, již 12. Jaké má OEŘSI nyní cíle a kam chcete odbor směřovat?

Odpověď: Jak jsem již naznačil, rád bych odbor rozšiřoval o vědecké pracovníky, kteří se chtějí zapojit a spolupracovat s námi na organizaci akcí, jako byl např. Kongres zemědělských ekonomů (EAAE), či projekt Dětské zemědělské univerzity, kterou OEŘSI za ČAZV zastřešuje. Nyní jsme vytvořili či připravujeme nové komise, a to Komisi managementu a strategického rozvoje lidských zdrojů v zemědělství a Komisi aplikované bioekonomie a v blízké budoucnosti chceme aktivizovat i Komisi agrární politiky a Právní komisi. Rád bych zajistil stabilitu celého odboru OEŘSI ve funkci poradního orgánu MZe ČR v oblasti zemědělské politiky, strategického managementu organizací, sociologie a informatiky, a zvýšil všeobecného povědomí o činnosti celé ČAZV jakožto inovativní organizace, která sleduje a reflektuje ve své činnosti aktuální trendy v celém zaměření OEŘSI. Dále bych chtěl přispět k budování značky ČAZV jakožto důležité vědecké organizace a k prezentaci společných zájmů a výstupů OEŘSI a ČAZV.

OEŘSI je garantem vědeckého zemědělského impaktovaného časopisu Agricultural Economics. Jak byste zhodnotit úroveň a možnosti dalšího rozvoje tohoto časopisu?

Odpověď:  Jsem velmi rád, že úroveň vědeckého časopisu Agricultural Economics kontinuálně roste, a to lze spatřovat nejenom v rostoucí výši impakt faktoru, tedy zvyšující se citovaností článků uveřejněných v tomto časopise, ale také ve struktuře článků a v rostoucím zájmu autorů z celého světa.

Časopis Agricultural Economics je aktuálně jedním z nejvýznamnějších impaktovaných časopisů na poli zemědělské ekonomiky na evropské úrovni. Jaký je aktuální impakt faktor a jak časově náročné je recenzní řízení?

Odpověď: Aktuální výše impakt faktoru pro rok 2020 udávána Web of Science je 1,711. Recenzní řízení všech časopisů vydávaných ČAZV, a tedy i Agricultural Economics, je založeno na standardních a precizně nastavených redakčních procesech, lhůtách a jednoznačně stanovených Etických kodexech pro autory, lektory i editory či koeditory. V roce 2018 přešel vydavatelský dům ČAZV na tzv. double blind proces (tj. identita autorů utajena před recenzenty a naopak), což byl jeden z kroků, který umožnil rozvoj jednotlivých časopisů, zvýšil zájem autorů včetně citovanosti. Do recenzních řízení jsme více zapojili zahraniční lektory a u každého článku jsou minimálně 2 relevantní posudky. Průměrná délka od přijetí článku do recenzního řízení po jeho případnou akceptaci a otištění je přibližně 3 měsíce. Velmi pozitivně hodnotím tzv. In Press, kde jsou zveřejňovány abstrakty ihned po akceptování a také Online First, kdy již připravené finální akceptované články jsou k dispozici jen bez stanovení issue/stran. Nicméně oba postupy pomáhají k prezentaci těchto článků a zvyšují možnost být citován např. v zahraničí. Věřím, že i nadále se našemu časopisu povede. Primární je aktivně pracovat v rámci redakční rady.

Jakým směrem by se měla vydat celá ČAZV v novém volebním období?

Odpověď: Z mého pohledu by se aktivity ČAZV měly rozvíjet ve třech oblastech – vědecká a odborná činnost; diseminace a popularizace výsledků vědecké a odborné činnosti; a edukace. V rámci vědecké a odborné činnosti je zejména nutné sledovat vědecké trendy, aktivně se podílet na mezinárodních projektech, podporovat multidisciplinární přístup v rámci akademie a vytvářet informační zázemí pro členy akademie. Dále, předávat významné výsledky národního a mezinárodního výzkumu do zemědělské praxe takovým způsobem, aby došlo k vyššímu a rychlejšímu uplatnění v širším spektru zemědělských subjektů. K tomu bych navrhoval vytvořit inovační platformu napříč odbory ČAZV. Popularizace a edukace dále podpoří obecné povědomí o akademii a měnící se podobě zemědělství a jeho roli ve společnosti.

Jaké aktivity chystá Váš odbor v letošním a příštím roce?

Odpověď: Nyní jsme se podíleli na organizaci Kongresu evropských zemědělských ekonomů, jenž i přes to, že byl o rok posunut z důvodu COVID-19 a nyní byl realizován online, se těšil velkému zájmu širokého spektra účastníků z celého světa. Dále se zaměříme na spolupráci na Dětské zemědělské univerzitě a rozvoji aktivit v nově zřízených a aktivizovaných komisí.

Aktuálně se pozornost ubírá k novým vědním oborům, jako je např. bioekonomika. Jaký je vztah bioekonomiky a zemědělství?

Odpověď: Problematika zajišťování potravin, využívání přírodních zdrojů udržitelným způsobem, znečištění životního prostředí či přizpůsobování se změnám klimatu jsou hlavním důvodem vzniku bioekonomiky, jejímž základem je mimo jiné zemědělství, lesnictví, akvakultura, potravinářský průmysl atd. Jde o obor, jehož základním stavebním kamenem jsou biologicky obnovitelné zdroje a který zdůrazňuje nutnost koncepčního, dlouhodobého a mezioborového přístupu k řešeným otázkám.

Bude bioekonomika v rámci ČAZV dále rozvíjena?

Odpověď: Věřím, že ano, a to nejenom na úrovni OEŘSI, ale i na úrovni celé ČAZV skrze všechny odbory.

Souvisí s bioekonomikou precizní zemědělství? V čem spatřujete jeho budoucnost?

Odpověď: Ano, bioekonomika s precizním zemědělstvím velmi úzce souvisí. Precizní zemědělství, jakožto určitý kompletní soubor metodik, je orientováno na zemědělskou produkci, její kvalitu a množství, přičemž jsou současně sledovány a hodnoceny jednotlivé vstupy, ale i následný vliv na životní prostředí, klima atd. Udržitelností, nejen zemědělské produkce, se zabývá i bioekonomika.

Stejně jako průmysl je i zemědělství jednou z klíčových oblastí zavádění smart technologií. Jakým způsobem ČAZV přispívá k rozvoji Zemědělství 4.0?

Odpověď: V zemědělství se čím dál ve větší míře uplatňují a budou uplatňovat nové technologie, robotizace, digitalizace, využití potenciálu informací obsažených ve velkých objemech dat a inovativní postupy. Dochází k významným spillover efektům z jiných odvětví národního hospodářství, a to v rychlejší míře v odvětvích zemědělské činnosti, které mají průmyslovější charakter. Akademie se snaží tyto trendy sledovat, analyzovat a v určité míře i předávat do zemědělské praxe. Nicméně, jak jsem již zmínil, tyto aktivity je potřeba v rámci akademie více systematizovat a především zintenzivnit.

Současným trendem organizací je CSR (společenská odpovědnost) a udržitelnost. Jak se těmito tématy zabýváte v OEŘSI?

Odpověď: Integraci sociálních, ekonomických a ekologických hledisek v rámci CSR do běžného fungování každé organizace považuji za velmi důležitou. Pokud vím, touto problematikou se zabývala i samotná ČAZV a řadu doporučovaných zásad do svého fungování již implementovala.

Jaké je postavení OEŘSI a vzdělávání?

Odpověď: Problematice odborného vzdělávání v zemědělství se OEŘSI věnuje již delší dobu. V minulosti se například v gesci odboru uskutečnilo rozšířené zasedání Předsednictva ČAZV na téma „Problematika odborného vzdělávání v oboru zemědělství“. Této oblasti se chceme i nadále věnovat a svou činností, respektive činností jednotlivých komisí, více upozornit na aktuální potřeby a trendy ve vzdělávání v zemědělství. Jednotlivé komise OEŘSI již mají v této oblasti vypracovány předběžné plány (např. výzkumy, monografie apod.).

Celý rozhovor si můžete přečíst také v časopise Zemědělec 15/2022 zde >>