Ceny ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky a za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje v roce 2015

Počátkem letošního roku vyhlásilo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Českou akademií zemědělských věd, ve snaze podpořit tvůrčí aktivity vědeckých pracovníků za vynikající výsledky výzkumu a experimentálního vývoje s významným přínosem pro české zemědělství, potravinářství, lesnictví a vodní hospodářství, dvě veřejné soutěže:

• veřejnou soutěž pro mladé vědecké pracovníky do 35 let o udělení ocenění „Cena ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2015“
• veřejnou soutěž za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje o udělení ocenění „Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje v roce 2015“.

Ocenění autorů prací v každé soutěži je spojeno s peněžitou odměnou ve výši: 1. cena – 70 000,- Kč 2. cena – 50 000,- Kč 3. cena – 30 000,- Kč

V případě navržení více vysoce kvalitních výsledků ve výzkumu a experimentálním vývoji může ministr ve spolupráci s Českou akademií zemědělských věd (dále jen „ČAZV“) na návrh hodnotící komise udělit „Uznání ministra zemědělství a předsedy ČAZV za kvalitní dosažené realizované výsledky ve výzkumu a experimentálním vývoji“. Toto uznání není spojeno s finančním oceněním.

Výsledky veřejných soutěží byly vyhlášeny v rámci slavnostního zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích dne 27. srpna 2015. Ocenění předávali předseda Senátu Parlamentu České republiky Milan Štěch, ministr zemědělství Ing. Marian Jurečka a předseda České akademie zemědělských věd prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.

 V ý s l e d k y   s o u t ě ž í  

„Cena ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2015“

I. cena (70 000,- Kč) – Mgr. Hana Štěpánová, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., za původní vědeckou práci publikovanou ve vědeckém časopise, která charakterizuje buňky imunitního systému produkující interleukin-17 u prasat, který je důležitým mediátorem zánětlivé reakce. Současně práce popisuje metodický nástroj umožňující detekci těchto buněk pomocí průtokové cytometrie.

II. cena (50 000,- Kč) – Mgr. Lenka Geržová, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., za původní vědeckou práci publikovanou ve vědeckém časopise, která popisuje nový poznatek, že ve vodě po importu akvarijních ryb ze zahraničí do České republiky se vyskytují baktérie rezistentní k antibiotikům 100x až 1000x častěji než např. v chovech hospodářských zvířat nebo v prostředí. Tyto baktérie jsou vysoce rezistentní k antibiotikům a navíc dobře adaptované na dlouhodobé přežívání ve vodním prostředí, proto mohou představovat riziko nejen pro chovatele, ale mohou být rezervoárem genů rezistence i pro lidské patogenní baktérie.

III. cena (30 000,- Kč) – Ing. Jan Kašpar, Česká zemědělská univerzita v Praze, za původní vědeckou práci publikovanou ve vědeckém časopise, která řeší problematiku prostorového plánování mýtních těžeb v lesích s přihlédnutím k plnění environmentálních funkcí lesa, které jsou reprezentovány ponecháním části porostů bez zásahu a minimalizací jejich fragmentace. Cílem je vytvoření co možná nejvhodnějšího habitatu pro řadu živočišných druhů.

„Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje v roce 2015“

I. cena (70 000,- Kč) – Ing. Alexandra Šalaková, CSc., Výzkumný ústav mlékárenský, s.r.o., za novou technologii výroby smetanového zákysu s vyšší viskozitou. V průmyslové výrobě kysaných mléčných výrobků dochází během výrobního procesu k intenzivnímu míchaní a přečerpávání mléčné hmoty a tím dojde k významnému porušení konzistence výrobku. Tato nová technologie řeší tuto problematiku aplikací bakterií mléčného kvašení s výraznou produkcí exogenních polysacharidů. Zakysané mléko s obsahem polysacharidů je významně odolnější vůči mechanickému namáhání a konzistence výrobku je hustá bez uvolňování syrovátky. II. cena (50 000,- Kč) – Ing. Vít Penížek, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze, za certifikovanou metodiku „Optimalizace vzorkovací sítě pomocí využití analýzy reliéfu pro popis prostorové variability půdních vlastností v rámci půdních bloků“. Metodika přináší unikátní souhrnný pohled na praktickou tvorbu vzorkovací sítě za účelem zefektivnění popisu variability půdních vlastností v podmínkách geomorfologicky členitého pozemku. Metodika přináší snadno aplikovatelný návod, podle kterého je uživatel schopný postupovat a dělat příslušná rozhodnutí a aplikovat popsané postupy. III. cena (30 000,- Kč) – doc. RNDr. Jana Řepková, CSc., Masarykova univerzita, za užitný vzor „Testovací sada mikrosatelitních markerů v souboru znaků jetele lučního“. Výsledek se týká originální sady 38 mikrosatelitních markerů v exonech specifických genů jetele lučního. Testovací sada je určena pro oblast šlechtění jetele lučního při selekci rostlin podle genotypu a při pyramidování genů, při hodnocení diverzity a čistoty odrůd.  

Uznání ministra zemědělství a předsedy České akademie zemědělských věd za kvalitní dosažený realizovaný výsledek ve výzkumu a experimentálním vývoji

Ing. Milan Houška, CSc., Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i., za patent „Potravinový přípravek s čerstvým chmelem a způsob jeho výroby“. Potravinový přípravek vyráběný pod názvem Chmelák obsahuje homogenát z českého čerstvého chmele. Homogenát ošetřený za studena vysokým tlakem až 500 MPa je světovým unikátem. Tento homogenát má výrazné antibakteriální účinky na původce vředových onemocnění.  

Uznání ministra zemědělství a předsedy České akademie zemědělských věd za kvalitní dosažený realizovaný výsledek ve výzkumu a experimentálním vývoji

MVDr. Ján Matiašovic, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., za vynález „Použití antigenů Salmonella enterica ssp. enterica sérovar Typhimurium pro sérologické odlišení infikovaných a vakcinovaných prasat“, který umožňuje sérologické odlišení prasat infikovaných od prasat vakcinovaných inaktivovanou vakcínou založenou na divokém kmeni Salmonella Typhimurium bez nutnosti cílené modifikace vakcinačního kmene. Sérologické odlišení zvířat infikovaných od zvířat vakcinovaných je nutné pro zavedení vakcinace v ozdravných postupech.  

Uznání ministra zemědělství a předsedy České akademie zemědělských věd za kvalitní dosažený realizovaný výsledek ve výzkumu a experimentálním vývoji

Ing. Prokop Šmirous, Ph.D., Agritec Plant Research, s.r.o., za novou odrůdu kmínu Kmoz 2010/6 APRIM. Odrůda kmínu APRIM je první registrovanou odrůdu kmínu se zkrácenou délkou vegetační doby v České republice. Více než desetiletou šlechtitelskou prací se podařilo získat odrůdu kmínu, jejíž předností je zejména kratší vegetační doba proti stávajícím odrůdám při zachování výnosu nažek (semen) a obsahu silice v nažkách. APRIM dosáhl ve státních zkouškách průměrného výnosu 2 tun z hektaru. Kratší vegetační doma umožňuje sklizeň další předplodiny a kmín také uniká silnému tlaku škůdce hálčivce kmínového.  

Uznání ministra zemědělství a předsedy České akademie zemědělských věd za kvalitní dosažené realizované výsledky ve výzkumu a experimentálním vývoji

doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., za certifikované metodiky s názvem „Metodika výběru ploch pro vápnění lesních půd“ a „Kontroly aplikací vápnění v lesních porostech“, které se týkají vápnění lesních půd. První metodika je zaměřena na systematický výběr ploch, které jsou pro vápnění vhodné, druhá pak na kontrolu kvality prací prováděných dodavatelskými (většinou leteckými) firmami. Měly by tak přispět ke zlepšení výživy a tím i zdravotního stavu lesů v České republice.  

Uznání ministra zemědělství a předsedy České akademie zemědělských věd za kvalitní dosažený realizovaný výsledek ve výzkumu a experimentálním vývoji

prof. Ing. Radka Kodešová, CSc., Česká zemědělská univerzita v Praze, za certifikovanou metodiku s názvem „Metodika pro hodnocení půdních vlastností pomocí půdních spekter aplikovatelná pro posouzení degradace půd v důsledku vodní eroze“. Metodika poskytuje komplexní soubor metod pro hodnocení půdních vlastností a jejich variability pomocí půdní spektroskopie. Metodika byla primárně vypracována pro hodnocení degradace půd v důsledku vodní eroze. Lze ji ale také využít pro vyhodnocení prostorové variability půdních vlastností s cílem zefektivnit hospodaření na půdě, posoudit, popřípadě snížit negativní vlivy zemědělské praxe na životní prostředí.

  Foto č.1