Květinův den na České akademii zemědělských věd

Dne 2. 9. 2020 se konal již XI. ročník Mezioborového semináře mladých farmakologů a toxikologů Květinův den 2020 a to ve velkém sále Domu zemědělské osvěty, na půdě České akademie zemědělských věd.

Program konference zahájil doc. MVDr. Pavel Suchý, Ph.D., předseda Odboru veterinárního lékařství ČAZV, který přivítal všechny návštěvníky konference a poděkoval za účast i v této problematické době spojené s epidemiologickou situací. Dále vystoupila Ing. Hana Urbancová, Ph.D., která poděkovala za možnost zapojení ČAZV jako spoluorganizátora této významné konference.

Letošní ročník proběhl při příležitosti významného životního jubilea, 90. narozenin prof. RNDr. Jaroslava Květiny, DrSc., který obdržel od předsedy organizačního výboru konference a zároveň předsedy Odboru veterinárního lékařství ČAZV doc. MVDr. Pavla Suchého, Ph.D. a ředitelky ČAZV Ing. Hany Urbancové, Ph.D. plaketu ČAZV s poděkováním za přínos v oblasti veterinární medicíny.

Účastníci konference mohli během bohatého programu konference vyslechnout celkem 8 přednášek na nejrůznější témata spojená s humánní i veterinární farmakologií a toxikologií, po kterých následovala bohatá diskuse všech zúčastněných. K příležitosti konané konference byl publikován sborník příspěvků, který je dostupný ke stažení zde >>. V průběhu celé konference probíhala také prezentace všech 11 vydávaných časopisů ČAZV, především pak časopisu Veterinární medicína, který je publikován již od roku 1956.

ČAZV gratuluje panu profesorovi Květinovi k jeho významnému životnímu jubileu a do dalších let mu přeje hlavně hodně zdraví, štěstí a neutuchajícího optimismu a humoru.

Medailonek prof. Jaroslava Květiny
Prof. RNDr. Jaroslav Květina, DrSc. dr.h.c. FCM. se narodil 19. 5. 1930 v Račiněvsi na Podřipsku v učitelské rodině. V letech 1941 – 1949 absolvoval gymnázium v Praze – Michli. Po maturitě začal studovat farmacii na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a po zrušení tohoto studia v Praze dostudoval a v roce 1953 promoval na Masarykově univerzitě v Brně. Již v průběhu pražského studia se snažil proniknout do experimentální vědy, v Purkyňově ústavu na katedře farmakologie působil jako studentská vědecká síla a později jako pomocný asistent. Po promoci byl vybrán v konkurzním řízení na post vědeckého aspiranta na pražské lékařské fakultě, tehdejší „kádrovací“ manýry však vetovaly jakoukoliv jeho vědeckou perspektivu. Díky neodvolatelné absolventské umístěnce skončil ve zdravotnickém terénu na Ostravsku. Po půldruhém roce Květinův ostravský exil skončil zásluhou prof. MUDr. Vojtěcha Grossmanna, přednosty farmakologického ústavu na královéhradecké lékařské fakultě. Od té doby je Květinovo vysokoškolské a vědecké působení spojeno s tímto východočeským městem. Na tamní lékařské fakultě zastával nejprve funkci odborného asistenta, později docenta a po několik let vedoucího katedry. V letech 1966 – 1969 působil v zahraničí, nejprve ve Farmakologickém institutu „Mario Negri“ v italském Miláně a následně jako „visiting professor“ na Lékařské fakultě Nihon univerzity v japonském Tokiu. V roce 1969 vznikla v Hradci Králové Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy. Květina je jejím uznávaným zakladatelem. Byl jejím prvním a po dvacet let působícím děkanem. Po té, co byl zvolen akademikem Československé akademie věd, se mu v roce 1985 podařilo založit a vybudovat akademický Ústav experimentální biofarmacie se sídlem v Hradci Králové. V čele této instituce stál až do roku 2007. Od vzniku brněnské Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity v roce 1992 byl po více než dvě desetiletí jejím externím profesorem a garantem výuky farmakologie a toxikologie. Ve svých devadesáti letech zůstává i nadále věren své experimentální farmakologii a zkoumá jako člen Gastroenterologické kliniky hradecké Fakultní nemocnice. Prof. Květina je pokládán za tuzemského zakladatele srovnávací farmakokinetiky (studia přeměn léčiv v organismu). Zabývá se zejména problematikou racionalizacemi přenosu experimentálních farmakologických dat do klinické praxe. K jedné z jeho nejvýznamnějších zásluh patří vytvoření koncepce klinické farmacie jako nového vědního a zdravotnicko-praktického oboru. Je tak uznávaným tvůrcem této specializace v celoevropském kontextu. Je autorem a spoluautorem více než 300 publikací, desítek monografií a vědecko-popularizačních statí, kterými výrazně ovlivnil rozvoj humánní i veterinární farmakologie. Kromě spontánních projevů úcty se profesoru Květinovi dostalo a dostává řada formálních vysokých ocenění, je čestným členem řady univerzitních a vědeckých institucí, nositelem mezinárodních medailí, laureátem Purkyňovy ceny jako jednoho z nejvyšších uznání v lékařských vědách.