Práce editora je pro vědecké časopisy nenahraditelná – Česká akademie zemědělských věd

4.6.2024
Aktuality, Archiv

Česká akademie zemědělských věd (ČAZV) si letos připomíná 100 let od založení Československé akademie zemědělské (ČAZ), která vznikla dne 28. 12. 1924. Kromě výročí 100 let od vzniku akademie si letos ČAZV připomíná i významná kulatá výročí šesti časopisů ze svého vydavatelství.

Mezi hlavní úkoly akademie patří již od jejího vzniku propagace a popularizace vědeckých poznatků. To ČAZV realizuje vydáváním mezinárodních vědeckých časopisů. ČAZV je největším vydavatelem vědeckých časopisů se zemědělskou tématikou v České republice. Vydává unikátní soubor celkem 11 recenzovaných vědeckých zemědělských časopisů, z nichž 10 je indexováno v databázi Web of Science a má přidělen impakt faktor. Všechny časopisy jsou publikovány v režimu open access a indexovány v řadě významných světových databází jako Scopus, DOAJ, Google Scholar, Agricola, CNKI a dalších. ČAZV je poradním orgánem Ministerstva zemědělství, které spolufinancuje vydavatelskou činnost ČAZV.

K příležitosti významných jubileí několika časopisů byli osloveni editoři výročních časopisů s otázkami týkající se práce editora, historického vývoje časopisu i vize rozvoje časopisu do budoucna. Na otázky zaslali své odpovědi:

Ing. Aleš Lebeda, DrSc. – editor časopisu Plant Protection Science (PPS), výročí 60 let časopisu,
Ing. Vilém Podrázský, CSc. – editor časopisu Journal of Forest Science (JFS), výročí 70 let časopisu,
Ing. Lukáš Čechura, Ph.D. – editor časopisu Agricultural Economics (AE), výročí 70 let časopisu,
Ing. Tomáš Vyhnánek, Ph.D. – editor časopisu Czech Journal of Genetics and Plant Breeding (CJGPB), výročí 60 let časopisu,
prof. Dr. Ing. František Kumhála – editor časopisu Research in Agricultural Engineering (RAE), výročí 70 let časopisu.

Kompletní rozhovory jsou dostupné v aktualitách na webu www.cazv.cz. Zde přinášíme výběr odpovědí a zajímavostí ze všech rozhovorů.

Editor časopisu je garantem jeho kvality

Práce editora vyžaduje zkušenost v daném vědeckém oboru a značné manažerské schopnosti. Na tom se shodli všichni oslovení editoři. Editor je garantem konkurenceschopnosti a kvality časopisu i jeho článků. Zároveň respondenti shodně uvedli, že editor plní funkci moderátora a koordinátora aktivní spolupráce a diskuse s ko-editory, výkonným editorem/editory časopisu a členy redakčních rad.

Dle slov Lebedy je hlavní povinností editora “určovat směr ve strategii, koncepci a rozvoji vydávání časopisu. Zejména pak z hlediska jeho vědeckého zaměření, obsahu a kvality jednotlivých příspěvků“. Vyhnánek zmiňuje, že „editor garantuje, že nedošlo k porušení vědeckých, ale i etických standardů, v publikovaných článcích nebo v průběhu recenzního řízení. Editor je zodpovědný společně s členy redakční rady za strategii a rozvoj časopisu“.

Podrázský pak doplňuje že, „editor je osoba jednoznačně určující vývoj a kvalitu časopisu, ovšem je limitován zdroji, tedy disponibilními rukopisy“.

Zásadní je vědecký přínos a kvalita zpracování článků

Do časopisů mohou zasílat a publikovat články autoři z celého světa. Všechny časopisy jsou recenzovány, tj. články musí před publikací úspěšně projít recenzním řízením.

Čechura ve své odpovědi uvádí, že v časopise AE „může publikovat výsledky své výzkumné práce každá autorka/autor či autorský kolektiv, který rozvíjí dosavadní poznání (teoretické či empirické) v oblasti zemědělské ekonomiky“.

Vyhnánek uvedl: „V našem časopise publikují a mohou publikovat zejména vědečtí pracovníci v rámci výzkumných organizací, akademií věd nebo univerzit po celém světě, ale i studenti (diplomanti a doktorandi) výsledky svých závěrečných prací, které spojuje zaměření našeho časopisu.“

Lebeda zmiňuje, že “hlavním kritériem při posuzování vhodnosti příspěvků k publikování je jejich zaměření, vědecká kvalita, inovativnost a také kvalita jejich formálního zpracování.“

Kumhála přidává informaci, že “v časopise RAE publikují autoři prakticky z celého světa. Podíl našich autorů vzhledem k systému hodnocení výsledků vědy a výzkumu v ČR bohužel klesá. Na druhé straně se v našem časopise objevují příspěvky od autorů z jiných evropských zemí (např. Itálie, Francie, Maďarska).“

Výsledky výzkumu a vývoje posouvají praxi dopředu

Sdílení poznatků a výsledků vědeckých znalostí je nezbytné pro vývoj a inovace v praxi napříč všemi obory, tedy nejen v zemědělství.

Dle Podrázského je „získání a ověřování vědeckých poznatků nezbytné pro posun praxe, pro uplatnění ověřených i nových postupů a technologií.“ Kumhála uvedl, že považuje „problematiku transferu vědeckých poznatků do praxe za jeden z největších problémů české vědy.“ A právě vědecké časopisy z vydavatelství ČAZV napomáhají transferu vědeckých znalostí do praxe napříč všemi obory zemědělství, potravinářství i lesnictví.

Jak uvedl například Čechura, v časopise AE „jsou prezentovány současné teoretické a zejména empirické výsledky mezinárodního výzkumu v oblasti zemědělské ekonomiky.“

Vyhnánek vysvětluje, že “transfer znalostí, resp. sdílení informací je velmi důležité pro schopnost rychle reagovat na aktuální problémy před které je praxe postavena, např. změna klimatu, ekonomika pěstování apod. Ve všech těchto oblastech mohou poznatky základního a následně aplikovaného výzkumu přinášet možnosti řešení.“

Lebeda doplňuje, že „transfer poznatků do praxe se neobejde i bez pořádání různých odborných seminářů a školení.“ ČAZV i jednotlivé její odbory a odborné komise pravidelně během celého roku organizují nebo spolupořádají a garantují řadu odborných seminářů, workshopů, veletrhů a konferencí, kde jsou vědecké časopisy ČAZV a výsledky výzkumu prezentovány.

Dlouholetá tradice a vývoj časopisů

Většina časopisů ČAZV vychází již desítky let. V průběhu času se měnil název, jazyk vydávaných článků, vizuál titulních stran i editoři. Ale cíl prezentovat a propagovat výsledky výzkumu a vývoje zůstává. Řada časopisů nyní vydává kromě běžných čísel i speciální tematická či výroční čísla.

Podrázský popsal, že „před koncem století byly články psané v češtině s trojjazyčným souhrnem (summary), nejčastěji se objevovala němčina, ruština a angličtina, občas francouzština. Publikování v časopise bylo předposledním stupněm práce výzkumného pracovníka.“

Kumhála přidal svůj pohled na změny v časopise: „Jako novinku jsme se rozhodli vydávat tematicky zaměřená čísla, z nichž první vyšlo v roce 2022 a je zaměřeno na zpracování zemědělských produktů pulzním elektrickým polem. Do tohoto čísla se nám jako přispěvatele podařilo sehnat přední světové odborníky v této oblasti.“

Vyhnánek ke změnám a inovacím dodal: „Za zásadní změnu považuji přechod na nový redakční systém. Toto byla určitě cesta správným směrem.“ Časopisy ČAZV využívají od roku 2023 nový redakční systém Actavia. Tento systém byl plně přizpůsoben požadavkům dlouhodobě zavedeným redakčním procesům. Kontinuálně probíhá jeho další rozvoj z námětů samotných redaktorek, tak
i z řad všech členů redakčních rad.

Významní autoři a tematická vydání

V posledních letech vyšla v časopisech řada významných článků, které dosáhly i stovky citací. Většina editorů vyzdvihuje význam speciálních tematických čísel časopisů, kde jsou publikovány články a rukopisy renomovaných světových autorů a odborníků v daném oboru.

Vyhnánek připomněl číslo 3/2022 časopisu CJGPB, které bylo tematicky věnováno dvoustému výročí narození Gregora Johana Mendela. „Toto číslo bylo důstojnou oslavou „otce“ genetiky a zde publikované rukopisy jsou i citovány renomovanými autory a časopisy.“

Kumhála poukázal na úspěch při získání odborníků ke spolupráci na tematickém čísle 2/2022. „Například review od prof. Vorobieva a prof. Lebovky. Oba tito pánové patří, nebojím se říci, k ikonám oboru elektroporézy. Považuji za úspěch, že se nám ve spolupráci s prof. Blahovcem, jedním ze členů redakční rady, podařilo oba pány profesory ke spolupráci získat.“

Podrázský upozornil na publikované tematické číslo časopisu JFS 2/2023. „V minulém roce se jednalo o číslo věnované lesnické ekonomice a politice, od konce roku pak vyšla série článků věnovaných jedli bělokoré.“

Čechura upozornil na nedávno vyhlášené a plánované tematické číslo časopisu AE „zaměřující se na klíčový směr rozvoje zemědělské ekonomiky.“

Dle Lebedy patří v posledních letech mezi nejatraktivnější články časopisu PPS ty, „jež jsou zaměřeny na biologickou ochranu rostlin, nanopesticidy, a aplikaci molekulárních metod
v diagnostice a ve studiu interakcí rostlina-patogen.“

Vize do budoucna

Každý editor je odpovědný za strategii a rozvoj časopisu. Jak hodnotí dosavadní vývoj a jaké cíle mají do budoucna editoři výročních časopisů?

Vyhnánek uvedl: „Vize a cíle jsou jasné, tzn. být atraktivním časopisem pro autory na celém světě a přinášet nové a významné poznatky od základního po aplikovaný výzkum, což samozřejmě souvisí se zlepšením sledovaných bibliometrických parametrů.“

Podle Čechury je „primárním cílem udržení rychlého a především kvalitního recenzního řízení, zintenzivnění spolupráce členů redakční rady, zástupců zahraničních univerzit a organizací
a zvýšení atraktivity časopisu v mezinárodní komunitě zemědělských ekonomů.”

Lebeda bilancoval nad historií časopisu a uvedl že, „je třeba se zaměřit na kvalitativní růst
z hlediska vědeckého zaměření článků, udržet nastavený poměr mezi články typu Review (R), Original paper (OP) a Short communication (SC), případně dalších typů článků, přičemž základem musí být práce typu OP.“

Kumhála uvedl aktuální jednoznačný cíl, a tím je „být zařazeni do prestižní databáze Web of Science a získat pro časopis RAE impakt faktor.“

Podrázský závěrem doplnil, že „jako velmi pozitivní je nutno hodnotit spolupráci s redakcí a celou ČAZV.“

Ředitelka ČAZV děkuje všem editorům za jejich práci pro časopisy a jejich rozvoj. Také děkuje výše uvedeným editorům výročních časopisů za jejich čas věnovaný odpovědím a rozhovoru.

Pro kompletní informace o všech 11 časopisech z vydavatelství ČAZV navštivte webové stránky www.agriculturejournals.cz nebo sledujte jednotlivé časopisy na sociálních sítích Facebook a “X“.

Zpráva byla zveřejněna prostřednictvím služby ČTK na vybraných webových serverech:

Sdílejte

Související články