Rozhovor s editorem časopisu Plant Protection Science prof. Ing. Alešem Lebedou, DrSc.

Časopis Plant Protection Science (PPS) vydává v letošním roce svůj 60. ročník. K příležitosti tohoto významného jubilea přinášíme rozhovor s editorem časopisu prof. Ing. Alešem Lebedou, DrSc.

Časopis PPS publikuje originální články, reviews a krátká sdělení z celé oblasti ochrany rostlin.  Věnuje se tedy ochraně veškeré zemědělské i zahradnické produkce před různými patogeny a škůdci (např. houbovými chorobami, hmyzem, i obratlovci), rezistencí rostlin proti biotickým a abiotickým činitelům,  ale také boji s plevelnými rostlinami. V PPS vychází články od českých i zahraničních autorů,  přičemž v poslední době patří mezi atraktivní témata  využití nanotechnologií v ochraně rostlin, metody molekulární detekce škodlivých činitelů nebo techniky precizního zemědělství.

Veškeré informace o časopise PPS najdete na www.pps.agriculturejournals.cz 

Ředitelka ČAZV děkuje panu editorovi za jeho práci pro rozvoj časopisu a velmi si váží ochoty věnovat svůj čas rozhovoru.

• V čem je podle Vás důležitá role a práce editora pro fungování a rozvoj časopisu?

Editor resp. Editor-in-Chief příslušného vědeckého časopisu by měl hrát naprosto klíčovou roli v jeho ediční a vydavatelské činnosti. Jeho hlavní povinností je určovat směr ve strategii, koncepci a rozvoji vydávání časopisu. Zejména pak z hlediska jeho vědeckého zaměření, obsahu a kvality jednotlivých příspěvků. Rovněž by měl koordinovat efektivní spolupráci s ko­-editorem (ko-editory) a výkonným editorem (editory), být s nimi v pravidelném kontaktu a adekvátně s nimi konzultovat příslušné otázky a problémy týkající se časopisu. Za velmi důležité je třeba také považovat komunikaci se členy redakční rady a pravidelně  (cca 2-3x za kalendářní rok) realizovat fyzické setkání všech jejích členů. Na této platformě jsou všichni přítomní podrobně informováni o stavu časopisu a jsou diskutovány otázky jeho stávajícího stavu a dalšího rozvoje. Osobní účast ko-editora a výkonného editora na tomto setkání je velmi důležitá, rovněž je žádoucí i účast zástupců vydavatelského domu a jeho vedení. Tato setkání nelze v žádném případě nahradit konáním redakční rady tzv. on-line formou. Výše uvedené principy jsou dlouhodobě aplikovány při vedení časopisu Plant Protection Science (PPS) a z jeho pozitivního vývoje je zřejmé, že přispívají k jeho postupnému rozvoji.

• Kdo publikuje nebo může publikovat vědecké články ve Vašem časopise?

V PPS nejsou stanovena žádná specifická a apriori daná selekční kritéria. Jeho vydavatelská strategie a činnost důsledně respektuje demokratická pravidla a principy otevřenosti vědy, vědeckého poznání a komunikace ve vědeckém prostředí. Hlavním kritériem při posuzování vhodnosti příspěvků k publikování je jejich zaměření, vědecká kvalita, inovativnost a také kvalita jejich formálního zpracování. Tato kritéria jsou brána v úvahu při primárním posuzování doručených příspěvků a jejich selekci pro další redakční práci, tzn. zamítnutí bez dalšího posuzování (tento krok je ve většině případů v rukou Chief Editora nebo Co-Editora) nebo jeho postoupení do oponentního řízení.

• Proč je podle Vás důležité podporovat transfer vědeckých znalostí do praxe?

Vědecké časopisy sensu stricto by měly primárně zprostředkovávat komunikaci a sdílení informací ve světě vědy, tzn. neměly by se primárně orientovat na transfer poznatků do praxe. Pracovníci v praxi většinou vědecké časopisy nesledují, jednak na to nemají čas, dále pak mnohdy potřebnou kvalifikaci, aby se ve vědeckém textu adekvátně orientovali a odnesli si z něj to, co mohou prakticky aplikovat. Transfer vědeckých poznatků do praxe je velmi důležitý, k němu by však měla sloužit jiná forma publikací, tzn. odborné články uveřejňované  v odborných časopisech (v našem případě např. Rostlinolékař, Úroda, Farmář, Zemědělec, Zahradnictví atd.). Tyto časopisy mají většinou v České republice vysokou obsahovou a formální úroveň, přijatelným a včasným způsobem informují odbornou veřejnost o nových poznatcích. Samozřejmě, že transfer poznatků do praxe se neobejde i bez pořádání různých odborných seminářů, školení a polních dnů.

• Co se za dobu Vaší práce pro časopis změnilo? Jak se časopis vyvíjel v čase?

V časopise PPS působím trvale a kontinuálně od počátku 90. let 20. století, nejdříve jako člen redakční rady, od roku 2006 potom jako Editor-in-Chief. Historie tohoto časopisu byla velmi důkladně shrnuta u příležitosti jeho 50. výročí pravidelného vydávání (Lebeda et al., 2014). Faktem však je, že historie časopisu je podstatně delší a jeho počátky spadají do roku 1921. Za uplynulých téměř 35 let, co pro časopis pracuji, se změnilo téměř vše. Podstatné události a změny byly shrnuty v článku Lebeda et al. (2014), případně prezentovány v přednášce Lebeda et al. (2015), recentní stav časopisu byl také stručně popsán v publikaci Lebeda a Komínek (2023). Po roce 1989 bylo podstatné zejména to, že se poměry v PPS, ale i v rámci vydávání časopisů ČAZV demokratizovaly, jejich vedení se postupně dostávalo do rukou skutečných vědeckých pracovníků a odborníků, kteří k této práci přistupovali s velkou odpovědností a nadšením, v případě PPS to byl například Prof. V. Kůdela (viz také Lebeda, 2022a,b,c). Z původního časopisu Ochrana Rostlin, který byl na pomezí vědeckého a odborného časopisu a jenž vycházel pouze v češtině (případně slovenštině), a jehož redakční rada byla česko­ slovenská, se postupně stal čistě vědecký mezinárodní časopis, publikovaný od roku 1997 v angličtině. Rovněž samotná redakční rada doznala velmi dramatických změn, přišla do ní řada významných vědeckých pracovníků, kteří byli dříve opomíjeni, ale podařilo se také získat řadu respektovaných pracovníků ze zahraničí, včetně Slovenska, kteří svojí činností významně přispívali k rozvoji a prestiži PPS. Nedílnou roli v tomto procesu sehrála i osobnost redaktorky Dr. M. Braunové, která svojí pracovitostí, profesionalitou a komunikativností významně přispěla k rozvoji tohoto časopisu po roce 1989 (Lebeda a Kůdela, 2019). Tento pozitivní vývoj se odrazil v tom, že od roku 2012 byl PPS zařazen do tzv. „sledování“ na Web of Science, přičemž první Impact Factor (IF) dostal za rok 2014 (IF = 0,597). V následujících letech se IF kontinuálně progresivně vyvíjel a v posledních letech se ustálil na hodnotách 1,3 – 1,4. Během posledních 10-15 let se stabilizovala chronologie vydávání časopisu, jeho stránkový rozsah se zvýšil přibližně na dvojnásobek (z původních ca 180 stran na současných ca 400 stran/ročník). Podařilo se vyřešit nedostatek příspěvků s tím, že před zavedením poplatku (od roku 2016) bylo do PPS doručeno za rok téměř 200 rukopisů, v posledních letech to je kolem 140-170 rukopisů, což je ca 4xvíce než je možné publikovat. Rovněž počet příspěvků publikovaných v jednom ročníku PPS se výrazně zvýšil, a to z ca 20 na téměř 40. Došlo i ke změně zastoupení autorů, z původně převážně českých a slovenských na současné výrazné zastoupení (ca 75- 80%) autorů zahraničních z mnoha zemí světa; v jednom ročníku až z 30-40 zemí. Za velmi pozitivní lze považovat skutečnost, že téměř v každém čísle je publikováno jedno review, což významně přispívá i k rozvoji citovanosti PPS, která se od roku 2006 až do nedávna lineárně,   později dokonce exponenciálně, zvyšovala. Lze tedy konstatovat, že PPS je v dobré kondici a má perspektivu dalšího rozvoje.

• Chtěl byste zmínit některý ze zajímavých článků, který se ve Vašem časopise nedávno objevil?

Jak již bylo řečeno, snahou je, aby PPS tematicky pokrývalo celé vědecké zaměření časopisu (viz také Lebeda et al., 2014), tzn. aby byla zajištěna vysoká rozmanitost článků v rámci oblasti „Plant Protection Sciences“. Zajímavých článků se objevilo v posledních letech velmi mnoho. Nejvíce citovaným článkem je review Pavela R. (PPS 2016, 52/4: 229-241), které dosáhlo na WOS (AU Databases) téměř 300 citací, na druhém místě je pak další review Hollomon D.W. (PPS 2015, 51/4: 170-176) s ca 120 citacemi. V posledních letech patří mezi nejatraktivnější články ty, jež jsou zaměřeny na biologickou ochranu rostlin, nanopesticidy, a aplikaci molekulárních metod  v diagnostice a ve studiu interakcí rostlina-patogen.

• Jaké jsou Vaše vize rozvoje časopisu do budoucna?

Z hlediska vizí rozvoje časopisu PPS do budoucna lze stručně říci následující. Za základ považuji stabilizaci kádru redaktorek, který byl po odchodu Dr. M. Braunové velmi rozkolísaný a během krátké doby (2019-2022) došlo k výměně pěti redaktorek. Především je pak třeba udržet dynamiku jeho postupného rozvoje. Za stávající situace a při možnostech vydavatelského domu (tedy ČAZV) již nelze uvažovat o jeho dalším výraznějším kvantitativním růstu, v tomto směru bylo patrně dosaženo pomyslného maxima. Je tedy třeba se zaměřit na kvalitativní růst z hlediska vědeckého zaměření článků, udržet nastavený poměr mezi články typu Review (R), Original paper (OP) a Short comunication (SC), případně dalších typů článků, přičemž základem musí být práce typu OP. Za velkou výzvu je třeba považovat snahu o „přilákání“ autorů z vědecky nejvyspělejších zemí světa, což by zvýšilo nejen prestiž PPS, ale i zájem o něj. Dalším nelehkým úkolem je také zlepšit pozitivní povědomí o tomto časopisu, zejména pak v našich zemích, aby nebyl považován za něco „méně cenného“ (což se bohužel někdy ze strany vrcholných představitelů státu, některých členů akademické a vědecké komunity v ČR děje), ale za něco, co bych nazval „intelektuálním a kulturním pokladem“ naší společnosti. O ten by se mělo patřičně pečovat a vážit si toho, ne ho schematicky a bezmyšlenkově nálepkovat a hanobit. To je patrně největší výzvou pro PPS, ale i pro všechny ostatní časopisy vydávané ČAZV. Máme být na co hrdi, ale také máme ctít odkaz práce našich předků, tzn. „otců zakladatelů”. Není totiž na světě jediná země, která by vydávala dlouhodobě tak rozsáhlou a kompaktní řadu vědeckých časopisů zaměřenou na zemědělské, enviromentální a jim příbuzné vědy.

Literatura

Lebeda, A. (2022a). Biographical Notice. Obituary ofprof. Ing. Vaclav Kůdela, DrSc. (1936-2022). Plant Protection Science 58: 269-271.

Lebeda, A. (2022b). Vzpomínka na prof. Ing. Václava Kůdelu, DrSc. (Memory on prof. Ing. Václav Kůdela, DrSc.). Rostlinolékař 33/2: 21-24.

Lebeda, A. (2022c). Vzpomínka na osobnosti v oblasti fytopatologie a rostlinolékařství (Remembering the personalities ofphytopathology and plant medicine). Rostlinolékař 33/4: 19-21.

Lebeda, A., Komínek, P. (2023). Česká fytopatologická společnost v letech 1996 – 2021 (vznik, poslání, vývoj, činnost a úspěchy) (Czech Society for Plant Pathology in the years 1996- 2021 (beginnings, mission, developments, activities and achievements)). Česká fytopatologická společnost, Praha 2023, 48 s. (ISBN 978-80-903545-8-6)

Lebeda, A., Kroftová, V., Kůdela, A., Braunová, V. (2014). Fifty-years anniversary of Plant Protection Science. Plant Protection Science 50: 53-63.

Lebeda, A., Kroftová, V., Kůdela, V., Braunová, M. (2015). Fifty-year anniversary of Plant Protection Science. Sbornik abstraktů z Česko-Slovenské konference ochrany rostlin, Praha, 1.-3. září 2015, Abstrakt, p. 8.

Lebeda, A., Kůdela, V. (2019). Biographical Notice. RNDr. Marcela Braunová, Executive Editor of Plant Protection Science – retired. Plant Protection Science 55: 148.

Lebeda, A.: 60. výročí časopisu Plant Protection Science (60th Anniversary of the journal Plant Protection Science). Rostlinolékař 35/3, 2024, 22-24.