Rozhovor s editorem časopisu Research in Agricultural Engineering prof. Dr. Ing. Františkem Kumhálou

Časopis Research in Agricultural Engineering (RAE) vychází již od roku 1954. Tehdy vycházel pod názvem Zemědělská technika. K příležitosti výročí 70 let existence časopisu přinášíme rozhovor s jeho editorem prof. Dr. Ing. Františkem Kumhálou.

 Pod svým nynějším názvem vychází časopis Research in Agricultural Engineering od roku 1999. Časopis publikuje originální výzkumné práce věnované všem vědeckým a aplikovaným aspektům zemědělského inženýrství včetně těch, které se dotýkají i dalších vědních oborů, jako je například mechatronika, IT, robotika, ekologie, energetika, ekonomie, ergonomie, aplikovaná fyzika, biochemie, biotechnologie, bionika a odpadové hospodářství. Zvláštní pozornost je věnována především novým technologiím s ohledem na jejich ekologické aspekty a kontrole kvality zemědělských produktů.

Více informací o časopise najdete na https://rae.agriculturejournals.cz/

Ředitelka ČAZV děkuje panu editorovi za jeho práci pro rozvoj časopisu a velmi si váží ochoty věnovat svůj čas rozhovoru.

• V čem je podle Vás důležitá role a práce editora pro fungování a rozvoj časopisu?

Náš vědecký časopis Research in Agricultural Engineering (RAE) je zaměřený na zemědělskou techniku, což je poměrně velmi široká oblast. Práce editora je tedy podle mého názoru důležitá v tom, aby dokázal rozlišit, který z příspěvků je dostatečně kvalitní, řeší aktuální problémy zemědělského inženýrství a má potenciál být citován v jiných vědeckých časopisech. Musí také dbát na dostatečnou vědeckou úroveň všech příspěvků, což není vždy úplně jednoduché. Měl by také reagovat na moderní trendy vývoje vědy a výzkumu v oblasti zemědělské techniky.

• Kdo publikuje nebo může publikovat vědecké články ve Vašem časopise?

Podle mého názoru prakticky každý. Jak již bylo zmíněno výše, důležitá je především kvalita zaslaného manuscriptu, a to především z obsahového hlediska. V našem časopise proto publikují autoři prakticky z celého světa. Podíl našich autorů vzhledem k systému hodnocení výsledků vědy a výzkumu v ČR bohužel klesá. Na druhé straně se v našem časopise objevují příspěvky od autorů z jiných evropských zemí (např. Itálie, Francie, Maďarska). Množství manuscriptů přichází z afrických zemí, Indie, Číny, arabského poloostrova či Asie. Úroveň těchto příspěvků, zvláště z afrických zemí, však bohužel nebývá valná. Výsledkem je to, že z více jak 100 ročně zaslaných manuscriptů do naší redakce je jich otištěno pouze 24, tedy méně než ¼.

• Proč je podle Vás důležité podporovat transfer vědeckých znalostí do praxe?

Problematiku transferu vědeckých poznatků do praxe považuji za jeden z největších problémů české vědy. Přes všechny jistě dobře míněné snahy se tento transfer stále nedaří nebo daří velmi omezeně, a to i přesto, že byly zřízeny celé agentury, které tomu mají napomáhat (v čele s Technologickou agenturou ČR). Současná společnost se velmi rychle vyvíjí, je to patrné  i v našem oboru zemědělské techniky. Otázky typu zavádění precizního zemědělství, IoT či robotizace do zemědělské výroby se bez podpory přenosu nejnovějších vědeckých poznatků do praxe podle mého názoru dají pouze těžko řešit. Mám za to, že klíčovou úlohu zde bohužel zdaleka nehraje stát, ale samotné podniky. A to jak dodavatelé technologií do zemědělské výroby, tak jejich samotní uživatelé, ale také různé profesní svazy, vyzdvihl bych např. Zemědělský svaz ČR.

• Co se za dobu Vaší práce pro časopis změnilo? Jak se časopis vyvíjel v čase?

Jako editor jsem nastoupil v roce 2020, jsem tedy v této funkci relativně krátce. Vzhledem k šíři záběru oboru zemědělské techniky jsem se rozhodl zřídit posty pro dva koeditory, což před tím nebylo. Já jsem profesně orientován na technologie rostlinné výroby, moji kolegové spíše na zpracování zemědělských produktů. Oba mají významné zahraniční aktivity, takže jsem toho názoru, že i dostatečný přehled. Jako novinku jsme se rozhodli vydávat tematicky zaměřená čísla, z nichž první vyšlo v roce 2022 a je zaměřeno na zpracování zemědělských produktů pulzním elektrickým polem. Do tohoto čísla se nám jako přispěvatele podařilo sehnat přední světové odborníky v této oblasti.

• Chtěl byste zmínit některý ze zajímavých článků, který se ve Vašem časopise nedávno objevil?

Právě již zmíněné tematicky zaměřené číslo. Například review od prof. Vorobieva a prof. Lebovky. Oba tito pánové patří nebojím se říci k ikonám oboru elektroporézy. Považuji za úspěch, že se nám ve spolupráci s prof. Blahovcem, jedním ze členů redakční rady, podařilo oba pány profesory  ke spolupráci získat.

• Jaké jsou Vaše vize rozvoje časopisu do budoucna?

V případě našeho časopisu RAE je vize jasná: být zařazeni do prestižní databáze Web of Science a získat impakt faktor. Bohužel jako jediný časopis z rodiny vědeckých časopisů ČAZV ještě na WoS indexováni nejsme. V současné době intenzivně usilujeme o to, aby byl i náš časopis do této prestižní databáze zařazen.

Česká akademie zemědělských věd (ČAZV) si letos připomíná 100 let od založení Československé akademie zemědělské (ČAZ) v roce 1924. Vydavatelská činnost ČAZV má svou dlouholetou tradici a historii. V letošním roce si ČAZV připomíná také významná kulatá jubilea svých šesti vědeckých časopisů.  Více informací o výročí časopisů najdete v článku zde.