Rozhovor s ředitelem odboru precizního zemědělství, výzkumu a vzdělávání MZe

Mgr. Jan Radoš je absolvent oboru geografie a regionální rozvoj Západočeské univerzity v Plzni a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Ve své praxi se zabývá veřejnou politikou, financováním a řízením politiky výzkumu a vývoje, programovým a projektovým managementem. V minulosti se věnoval monitoringu a evaluaci veřejných výdajových programů a politik.

Na čem v současné době pracujete?

V současné době se nacházíme v přechodném období Společné zemědělské politiky (SZP). Probíhá schvalovací proces Strategického plánu a příprava na implementaci SZP, končí realizační období Koncepce zemědělského výzkumu 2016-2022, pracujeme na nastavování poradenského systému a věnujeme se rovněž přípravě koncepce resortního vzdělávání. Připravujeme také nový program účelové podpory. Chystáme se do budoucna více věnovat tématu moderních technologií a precizního zemědělství, resp. smart zemědělství v širším pojetí se zahrnutím nejen technologií v oblasti rostlinné výroby, ale také v živočišné výrobě, ale i v oblasti produkce potravin. V květnu jsme také vyhlásili podporu pro výzkumníky a výzkumnice přicházející z Ukrajiny kvůli válečnému konfliktu, aby se mohli zapojit do realizovaných projektů programu Země.

Na co se bude zaměřovat podpora výzkumu v budoucnu?

V posledních dvou letech jsme intenzivně pracovali s kolegy z ČAZV a dalšími významnými odborníky na nové Koncepci zemědělského výzkumu 2023-2032. Nová Koncepce bude reagovat na současné potřeby a problémy zemědělské praxe a nové výzvy definované v Zelené dohodě pro Evropu a návazných strategiích zejména ve Strategii Od zemědělce ke spotřebiteli atp. V Koncepci jsme definovali tři klíčové oblasti, a to oblast bioekonomiky, smart zemědělství a globální změny v biosféře. Nyní prochází Koncepce procesem připomínkování, posouzením Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a nejpozději do konce roku by měla být schválena vládou.

Jak chcete Koncepci realizovat a jaké využijete nástroje?

Klíčovým nástrojem podpory resortního výzkumu bude nový program účelové podpory, na kterém právě pracujeme. Měl by přímo navazovat na v současné době končící Program Země 2017-2025. V květnu se chystáme vyhlásit poslední veřejnou soutěž zaměřenou na aktuální potřeby státní správy. Do konce roku 2025 bude pak pokračovat realizace výzkumných projektů.

Jak by měl vypadat nově připravovaný program?

O tom v těchto týdnech intenzivně diskutujeme. Návrh programu stejně jako Koncepci chceme připravovat participativním způsobem se zapojením relevantních partnerů do diskuze. Tematicky bude určitě vycházet z již zmíněné Koncepce. V jednotlivých veřejných soutěžích pak plánujeme více tematicky cílit na aktuální a prioritní témata. Koncepční nastavení bymělo být obdobné jako u programu stávajícího, a to kombinací „top-down“ a „bottom-up“ přístupů. Jinými slovy částečně budou vymezena konkrétní témata nebo okruhy výzkumných potřeb, ale z části bude nechán prostor pro uchazeče z řad výzkumných organizací i firem, aby přišli s tématy vlastními.

Jsou kromě připravovaného programu MZe i další zdroje pro financování nové Koncepce?

Příležitostí i finančních prostředků v relevantních tématech bude více než v předchozích obdobích. Připravovaná Koncepce je nadresortní povahy. Bude naplňována nejen nástroji a zdroji Ministerstva zemědělství, ale také zdroji ostatních poskytovatelů finanční podpory na výzkum a vývoj z národních zdrojů. Rovněž chce výzkumné organizace vybídnout a podpořit ve větším zapojení do evropských projektů, zejména do výzev evropského programu Horizon Europe. Hlavními benefity mezinárodní spolupráce a zapojování do mezinárodních projektových týmů jsou kromě získání zahraničních zdrojů také navázání a rozvoj výzkumných partnerství. Bohužel úspěšnost našich výzkumných institucí nebyla až na výjimky příliš vysoká. S tím se ovšem potýkají i instituce aktivní v jiných oborech. Do budoucna by bylo skvělé i větší zapojení soukromých zdrojů do výzkumu. Chtěli bychom v novém programu více upoutat pozornost firemního sektoru, aby se firmy více zapojovaly do projektových konsorcií a měly ambici společně se s výzkumnými organizacemi podílet na výsledcích včetně jejich přímého uplatnění v praxi. Pochopitelně tam vidíme bariéru v podobě nižší míry financování díky evropským pravidlům. I přesto může být zapojení firem do spolupráce velkým přínosem. Máme v Česku řadu inovativních firem nejen například v oblasti precizního zemědělství, které disponují unikátním know-how a jsou leadery v oboru. Navázání a rozvoj spolupráce s výzkumnými organizacemi může být pro obě strany přínosné.

Jak chcete podpořit přenos výsledků do praxe?

Transfer znalostí je poměrně komplikované téma. Z pohledu poskytovatele se budeme snažit vytvářet příznivé podmínky, včetně finanční podpory, aby k tomu mohlo dojít. V nastavení programu chceme preferovat aplikované výsledky. Základním předpokladem je podpora výzkumných témat reflektující současnou a nejlépe i budoucí potřebu agrárního sektoru. Jednou z dalších oblastí podpory přenosu znalostí do praxe je systém odborného zemědělského poradenství. Zde chci také zmínit, že ČAZV vydává jedenáct recenzovaných odborných časopisů v režimu „open access“. I to může napomoci šíření výsledků zemědělského výzkumu. V tomto případě spíše směrem k odborné veřejnosti.

Jaký je vývoj v oblasti zemědělského poradenství?

Největší změna přichází s požadavky Evropské komise na nastavení tzv. Zemědělského znalostního a inovačního systému (AKIS – Agricultural Knowledge and Innovation System). Kromě „tradičního“ pojetí by měl být kladen větší důraz na intenzivnější výměnu znalostí mezi jednotlivými klíčovými aktéry, tedy mezi zástupci výzkumné sféry, zemědělské praxe a veřejné správy.

Jak budete poradenský systém podporovat?

V této oblasti jsou připravovány nové aktivity a nástroje. Novým prvkem je zavádění podpory tzv. certifikovaným poradenským subjektům. K udělování certifikací pro poradenské subjekty je akreditován Ústav zemědělské ekonomiky a informací jakožto výkonná složka poradenského systému. Cílem by mělo být lepší procesní ukotvení poskytovaného poradenství včetně kontrolních a evaluačních mechanismů. Tím by se měl zlepšit rozsah kvality poskytování poradenských služeb. Uvědomujeme si, že právě poradenství musí hrát silnou roli při zavádění nových opatření, zejména v souvislosti s naplňováním cílů Strategického plánu SZP. Dobrou zprávu v této souvislosti je příprava intervencí a plánovaná přímá podpora oblasti poradenství z evropských zdrojů. Naším úkolem na MZe je nyní kromě nastavení pravidel i zajištění efektivního systému financování. Zejména se musí projednat nastavení současných národních dotačních titulů podporující poradenství a jejich budoucnost, a to s ohledem na narůstající tlak na veřejné finance. Cílem je nástroje podpory poradenství více integrovat, nikoliv výrazně omezovat.