Těšíme se na další spolupráci a společnou podporu propagace zemědělské vědy a výzkumu.
Předložený dokument v prvé části sumarizuje výsledky veřejné konzultace k budoucí společné zemědělské politice a ve druhé části předkládá názory Komise na její budoucí strukturu. Z celého dokumentu je jasně patrný význam zemědělsko – potravinářského komplexu, jak v oblasti zajišťování dostatku kvalitních surovin a z nich vyráběných potravin, ale také jako významný faktor pro vývoj krajiny. Samozřejmě, že nezanedbatelné je také, že venkovské oblasti v celé EU jsou domovem pro 55% obyvatelstva a jsou nejen prostorem pro obživu, ale také prostorem pro rekreaci a cestovní ruch. Budoucí SZP by měla být modelem a systémem, který na základě znalostí a informací z minulých či současných politik bude utvářet rozvoj venkovského prostoru do budoucna. Přesto, že nelze budoucí SZP zjednodušovat pouze na dotační politiku, tak finanční toky budou sehrávat zcela určitě politicky velmi citlivou a významnou oblast.
S většinou cílů deklarovaných v tomto materiálu lze na obecné úrovni souhlasit. K těm hlavním cílům patří podpora inteligentního a odolného zemědělského odvětví, dále intenzivnější ochrana životního prostředí a opatření v oblasti klimatu a třetím hlavním cílem je posílit sociálně ekonomickou strukturu venkovských oblastí. Velký důraz v materiálu je kladen na udržitelnou produkci potravin při zvyšování jejich kvality pro konečného konzumenta. Lze souhlasit s tím, že budoucí SZP musí více než dosud využívat výsledků výzkumu a inovací, musí dojít k lepšímu propojení výzkumné a zemědělské praxe. Akcelerace i transferových nástrojů pro podporu šíření znalostí je zcela na místě. Stále významnější roli bude sehrávat i digitalizace a intenzivnější využívání ICT technologií obecně. To, že je v materiálu výzkumu věnována samostatná kapitola svědčí nejen o jeho významu, ale především o uvědomění si této skutečnosti.
Je samozřejmé, že při vyjadřování názorů k tomuto materiálu budou hrát roli parciální zájmy jednotlivých produktových skupin a bude samozřejmě hrát roli i zájem národní. Větší míra subsidiarity, kterou materiál navrhuje směrem ke členským státům je dle mého názoru v pořádku a možnost více než dosud ovlivňovat koncipování rámce pro dodržování souladu a kontrolu základních parametrů SZP na národní úrovni je v pořádku. Z mého pohledu nejvíce kontraverzním a hodným diskuze je část věnována přímým platbám. Plně lze souhlasit s posledním odstavcem na straně 15 české verze materiálu, který jasně deklaruje, že SZP se bude řídit zásadami rovnosti mezi členy a měly by se snižovat rozdíly mezi členskými státy. Tato teze vychází dle mého názoru ze správné premisy, že zemědělci v EU čelí v různých zemích podobným výzvám a v SZP by měla být nejen faktorem pro stabilizaci vnitřního prostředí, ale také faktorem, který bude zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků a jejich produkce v rámci světového obchodu. Z tohoto pohledu je úkolem českých politiků snažit se vyjednat aktivním způsobem co nejspravedlivější pravidla pro poskytování přímých plateb. Povinné zastropování či postupná regrese vzhledem k výměrám farem je z pohledu ČR asi nejvíce kontraverzním bodem materiálu. Historický vývoj nelze opominout a je nutné k němu maximálně při koncipování budoucí SZP přihlížet. Domnívám se, že je dostatek argumentů i na naší straně, že velikost farmy není negativním faktorem, ať už směrem ke kvantitě či kvalitě produkce.
Předkládaný materiál je dle mého názoru dobrým východiskem pro rychlou a racionální debatu, reflektuje celou řadu aktuálních faktorů v zemědělství včetně obtížné generační výměny, složitosti motivace lidí jít pracovat do zemědělství apod. Budu velmi rád, když se nejen členové ČAZV k tomuto materiálu vyjádří, řeknou svůj pohled, případně navrhnou, jak by si představovali budoucí vývoj zemědělského sektoru včetně jeho finanční podpory z veřejných zdrojů. Tuto otázku jsem ve svém stanovisku nediskutoval, protože zemědělství bez dotací by sice bylo tím nejlepším indikátorem jeho efektivity a síly, ale realita zcela jednoznačně ukazuje, že i v dalším období to bude odvětví, které bude poměrně výrazně dotačně podporováno.
V Praze dne: 9. 1. 2018 RNDr. Jan Nedělník, Ph.D.
předseda ČAZV