Závěry a doporučení z rozšířeného jednání Předsednictva České akademie zemědělských věd

Závěry a doporučení z odborného semináře s diskuzí

k současné situaci v ochraně půdy a pozemků a k možnostem řešení,

pořádaného Odborem pedologie ČAZV ve spolupráci s VÚMOP, v.v.i.,

konaného při příležitosti rozšířeného zasedání Předsednictva ČAZV

dne 6. listopadu 2007 ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

• Směrnice Evropského Parlamentu a Rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES
  prof. Ing. Josef Kozák, DrSc., dr. h. c., děkan FAPPZ ČZU
• Situace v ochraně půdy v ČR a návrh novelizace zákona o ochraně ZPF
  Ing. Václav Marek, odd. 641 ochrany půdy MŽP ČR
• Stav a vize ochrany půdy a pozemků ve Slovenské republice
  RNDr. Jaroslava Sobocká, CSc., členka Předsednictva SAPV a předsedkyně Odboru pôdoznalectva a ochrany pôdy, VÚPOP Bratislava
• Ochrana půdy a úloha pozemkových úřadů a pozemkových úprav při jejím zajištění
  Ing. Jana Pivcová, Ústřední pozemkový úřad MZe ČR
• Možnosti nástrojů zemědělské politiky v ochraně půdy
  Ing. Jaroslav Pražan, vedoucí oddělení agroenvironmentální politiky VÚZE Praha
• Samospráva – praxe a zkušenosti v ochraně půdy
  Ing. Zdeněk Steinbauer, Krajský úřad Jihočeského kraje
• Půdní služba a webový informační portál o půdě VÚMOP; nástroje podpory ochrany půdy a pozemků, vzdělávání a zvyšování povědomí o půdě a její ochraně
  Ing. J. Hladík, Ph.D., ředitel VÚMOP, v.v.i.

• pokračuje trend záborů půdy pro investiční výstavbu, zábory se uskutečňují v převážné míře na vysoce úrodných půdách,
• v řadě případů je porušován nebo obcházen zákon č. 334/1992 Sb. o plošné ochraně půdy v platném znění, kdy orgány státní správy a samosprávy všech stupňů podléhají v tomto směru nátlaku vlivných investorů nebo tlaku politickému; existuje i snaha zrušit plošný systém ochrany půdy v rámci stavebního zákona,
• pokračuje degradace našich půd sílícími procesy eroze, utužováním, acidifikací popř. úbytkem humusu,
• vybudované odvodňovací a závlahové systémy trpí či ztrácejí svoji funkčnost nedostatečnou údržbou či nebo úplnou devastací; to vede ke zhoršení možností eliminace extrémů počasí,
• pozemkové úpravy, které mají možnost některé z výše uvedených negativních procesů omezit, probíhají pomalu a nedostatečně,
• zástavba a degradace půdy zhoršují retenční schopnost krajiny a snižují dotací podzemních vod, což v období možných změn klimatu může mít dopady na vznik povodní nebo naopak v zesilování projevů sucha,
• nebylo vráceno skutečné vlastnictví půdy a důsledně řešena pozemková práva.

• současná plocha ZPF: 4 260 tis. ha (pramen: Statistická ročenka 2005),
• od roku 1937 do roku 2005 ubylo celkem 835 tis. ha (19,5 %) zemědělské půdy (pramen: Statistická ročenka 2005),
• z toho ca 300 tis. ha bylo v tomto období převedeno do lesní půdy (pramen: Statistická ročenka 2005),
• V období 2000 – 2005 se ročně zalesňuje kolem 2 000 ha zemědělské půdy, převážně málo kvalitních půd v marginálních oblastech (pramen: Statistická ročenka 2005), VÚMOP),
• plocha zemědělské půdy na 1 obyvatele se za období 1937 – 2005 snížila z 0,46 ha/obyvatele na 0,41 ha/obyvatele. (pramen: Statistická ročenka 2005),
• plocha orné půdy na 1 obyvatele se za období 1937 – 2007 snížila z 0,35 ha na 0,29 ha (mezi 25 státy EU je to střední postavení),
• v posledních letech se zrychluje zábor zemědělských půd pro stavební účely: v období 2000 – 2006 činí kolem 4 500 ha ročně (tj. 14,5 ha denně, stejně jako v mnohem větší Spolkové republice Německo). Zčásti zábor jde na nezbytné liniové stavby (dálnice, obchvaty), asi 50 % na jinou výstavbu (skladové a tovární areály, občanská výstavba – pramen: MŽP),
• tato výstavba se převážně uskutečňuje na bonitně nejkvalitnějších zemědělských půdách s nejvyšší produkční schopností. (pramen: MŽP, VÚMOP),
• rozsáhlá zástavba na nejkvalitnějších půdách byla např. uskutečněna:
• automobilka TPCA Kolín, ca 300 ha, černozemě,
• Mošnov, okr. Ostrava, průmyslová zóna: cca 200 ha, hnědozemě,
• Nošovice, automobilka Hyundai, cca 280 ha, luvizemě,
• Mosol, Dobrovice (okr. Ml. Boleslav), sklad aut pro cizinu: cca 35 ha, černozemě,
• skladové areály u D 11 – ca 30 ha, hnědozemě,
• jsou nárokovány další rozsáhlé zábory (pramen: MŽP, VÚMOP), např.:
• Holešov – Hulín (okr. Zlín): cca 200 ha, černozemě
• Šlapanice – Tuřany (okr. Brno-venkov) ca 300 ha, černozemě
• zemědělská půda pod zástavbami je trvale ztracena (tzv. sealing–zapečetění); kromě ztráty vysoké produkce je ohrožena dotace podzemních vod, retence vody v krajině, následuje zrychlený odtok (povodně) při vysokých srážkách. (pramen: VÚMOP)
• budované skladové areály jsou často využívány pro uskladnění zboží, jež není určeno k distribuci v ČR. (pramen: MŽP).
• výstavba se zpravidla děje pod silným tlakem investorů, developerských organizací a spekulantů s pozemky, případně i pod politickým tlakem; tlaku na povolení záboru jsou vystaveny orgány státní správy i jednotlivé osoby. (pramen: MŽP)
• na území ČR je přitom 3096 areálů tzv. brownfields, tj. opuštěných továrních, skladových nebo zemědělských objektů. Celková plocha: ca 11 060 ha (pramen: MŽP)
• z areálů brownfields není přibližně 50 % ekologicky zatíženo. Přes 70 % objektů je v soukromém vlastnictví. Jen zřídka jsou využívány k výstavbě. (pramen: MŽP).
• Z areálů brownfields je dále 30 % průmyslových, 40 % zemědělských, 6 % armádních, 10 % občanské vybavenosti, 14 % ostatních. (pramen: MŽP)

• téma ochrany půdy a pozemků je navýsost aktuální, proto vahou ČAZV vyzvat odpovědné orgány – zákonodárce, vládu, příslušné orgány státní správy, orgány samosprávy, k akci a postupnému řešení narůstajících problémů v předmětné oblasti i ve vazbě na příslušné rámcové směrnice Společenství,
• nezájem a neřešení vede k negativním projevům ve společnosti, kdy narůstá podceňování půdy nejen jako základní neobnovitelné složky životního prostředí, ale i jako významného zdroje potravin, krmiv a zdrojů energie; toto podcenění půdy je zřejmě dáno mylnou představou o dostatku dobré půdy u nás,
• podporovat v daleko širší míře realizaci pozemkových úprav jako jednoho z nejúčinnějších nástrojů ochrany půdy a úpravy funkčních vlastnických práv,
• podporovat (vyžadovat) výzkumná řešení ochrany půdy v návaznosti na budoucí požadavky Společenství a potřeby regionů našeho území,
• trvale pokračovat ve  společné diskuzi odborné veřejnosti a představitelů správy a samosprávy,
• uspořádat v roce 2008 konferenci k předmětné problematice pod gescí Odboru pedologie, ve spolupráci s příslušnou výzkumnou institucí, pedologickými pracovišti univerzit, Českou pedologickou společností a příslušnými odbornými útvary pracovišť státní správy a samosprávy, jejíž náplní by byla nejen presentace výsledků výzkumu, ale i presentace zkušeností řídící a správní sféry v oblasti ochrany půdy a pozemků.